|
|
Non-institutionalized political Protest in the GDR and the East Germany: from Montagsdemonstrationen till left- and rightwinged extremism
Fridrich, Tomáš ; Březinová, Monika (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá neinstucionalizovaným politickým protestem v nových zemích Spolkové republiky Německo počátkem devadesátých let. Východiskem je široká zkušenost obyvatelstva s tímto druhem protestu z doby před sjednocením Německa (masové demonstrace roku 1989). Práce se pomocí odborné literatury snaží odpovědět na otázku, jaký má tato zkušenost vliv na případnou účast na pozdějším neinstitucionalizovaném protestu a dále, jaké formy tohoto protestu lze počátkem devadesátých let v nových spolkových zemích sledovat nejčastěji. Zkušenost z doby přer rokem 1989 je v práci zmíněna pouze krátce ve formě určité předehry, těžiště pak spočívá v analýze forem neinstitucionalizovaného protestu v nových spolkových zemích. Jako nejviditelější formy tohoto protestu se ukazují pravicový a levicový extremismus. Práce sleduje vývoj, ke kterému na obou těchto scénách během devadesátých let dochází a zmiňuje i nejznámější kauzy, spojené s extremismem. V případě pravicového extremismu je věnována kapitola i jeho počátkům, sahajícím v bývalé DDR do počátku osmdesátých let. Aktuálnost tématu dokládá poslední kapitola, věnovaná mediálnímu odrazu zpracovaného tématu v českém dobovém tisku (konkrétně v časopisu Reflex, roč. 1990-1993). I z této poslední kapitoly vyplívá fakt, že pravicový extremismus je mnohem viditelnější a že se...
|
|
| |
|
|
The road to the inception of the party DIE LINKE - the development between the years 2004 and 2009
Kynclová, Jiřina ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Picka, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce "Cesta ke vzniku politické strany DIE LINKE - vývoj v letech 2004 až 2009" se zabývá vznikem německé strany DIE LINKE, která se vytvořila z východoněmecké Strany demokratického socialismu (PDS) a západoněmecké Volební alternativy práce & sociální jistoty (WASG). Časově je práce ohraničena lety 2004 až 2009, příležitostně ale zasahuje zpět do doby mezi lety 1990 a 2004. Práce nejprve představuje obě původní strany od doby jejich vzniku do roku 2004. Dále se zabývá tím, proč vůbec mohlo po tomto roce dojít k jejich spojení a jak se strany začaly postupně jedna druhé přibližovat. Práce se také zabývá programovými rozdíly mezi PDS a WASG. Těžištěm je potom analýza volebních výsledků stran, jejímž účelem je dokázat, zda bylo spojení pro PDS i WASG z hlediska počtu dosažených hlasů výhodné. Na základě statistických dat a sekundární literatury jsou zkoumány výsledky voleb do Spolkového sněmu i do zemských parlamentů od roku 1990 do roku 2009. Poslední částí práce je reflexe vzniku DIE LINKE v českém tisku. Analýze byly podrobeny hlavní deníky (Mladá fronta DNES, Hospodářské noviny, Lidové noviny, Právo) a Haló noviny. Cílem bylo zjistit nejen četnost výskytu tohoto tématu, ale i to, jak podrobně bylo vybranými periodiky zpracováno.
|
|
|
Současný postoj Německa k problematice integrace přistěhovalců (v kontextu legislativních opatření v "Zuwanderungsgesetz")
Fenclová, Eva ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Cílem této práce je analyzovat přístup Německa k problematice integrace zdejších přistěhovalců s ohledem na přijatý legislativní rámec. Práce by měla ukázat, jakým způsobem Přistěhovalecký zákon ovlivnil a nasměroval podobu zdejší integrační politiky. Zákon měl veliké ambice zlepšit situaci týkající se integrace imigrantů. Snažím se zde odhalit, v čem je spatřována jeho kvalita, ale i skryté nedostatky. Nejprve je zde nastíněna problematická situace, která vedla k přijetí tohoto zákona. Zkoumám zde, v jaké situaci a za jakých okolností tento zákon vznikal. Jelikož byl vůbec prvním opatřením zabývajícím se problematikou integrace, zjišťuji, jaká konkrétní řešení podpory integrace přistěhovalců tento zákon nabízí. Analyzuji zde podobu pro-aktivní integrační politiky, jež byla tímto zákonem zavedena. Největší pozornost byla v rámci zákona věnována jazykové integraci. Zákon zavedl na podporu integrace částečně povinné integrační kurzy. Na závěr se snažím ukázat, s jakými problémy se musí Německo vypořádat při aplikaci těchto zákonných ustanovení do praxe, jaké problémy jsou spojené se zavedením integračních kurzů. Na základě analýzy Přistěhovaleckého zákona se zde pokusím vymezit, k jakému konceptu integrační politiky se Německo přiklání.
|
host ::
RSS.